Peklo / Hráči / Ďáblové na MS: Mattové vezou bronz, Studenič zklamal. Co ostatní?

Ďáblové na MS: Mattové vezou bronz, Studenič zklamal. Co ostatní?

Tradiční mistrovství světa v hokeji je za námi. To letošní bylo dosti specifické – odehrálo se po dvou letech od posledního šampionátu, diváci velkou část turnaje nesměli do hlediště a z politických důvodů bylo jedné zemi odebráno pořadatelství. I přes veškeré překážky se přeci jen 21. května vhodilo v Rize úvodní buly, čímž jeden z hokejových svátků započal. Do národních týmů bylo povoláno hned šest Ďáblů! Pojďme si naše zástupce ještě jednou přiblížit. 

Začneme od nejvyšších příček. Hned dva hráči z New Jersey totiž ochutnali, jak chutná kov. Vzhledem k tomu, že do finálního zápasu z naší organizace letos nikdo nenakoukl, je jasné, že myslíme dva americké Matty: Tennysona a Hellicksona. 

Matt Tennyson

31letý obránce, který za Devils v základní části probíhající sezóny odehrál jen 21 utkání, překvapivě obdržel před začátkem turnaje svou vůbec první pozvánku do národního týmu. Lze říci, že debut na mezinárodním turnaji podobného měřítka nemohl mít lepší. Od úvodního zápasu až po boj o bronz s Německem nastupoval konstantně ve druhé obranné dvojici po boku Zaca Jonese, mladíka, jenž v minulé sezóně nakoukl do NHL v dresu Rangers. Tennysonovi rozhodně spolupráce s mladíkem přinesla ovoce, odváděl skvělé výkony, které v několika případech převedl i na bodový zisk. Připsal si totiž hned 2 branky a 2 asistence, což je mimochodem více bodů, než dokázal nasbírat za uplynulou sezónu v 21 utkáních nejlepší hokejové ligy světa! Zároveň měl po Zacu Jonesovi hned druhý nejvyšší průměrný strávený čas na ledě ze všech hráčů amerického národního týmu! 18 minut a 43 sekund na ledě za zápas jen tak někdo nestráví. Dalo by se tedy konstatovat, že Matt Tennyson byl svou důslednou obranou a bodovým přínosem jedním z důležitých článků letošního amerického týmu, zaslouženě si tedy na krk mohl, po dominantním výkonu nad Německem, navléci bronzovou medaili. 
Statistiky na MS: 10 utkání, 4 body (2+2)

Matt Hellickson

O tomto hráči jste toho mnoho před turnajem pravděpodobně neslyšeli. Hellickson je 23letý obránce, kterého New Jersey draftovalo v roce 2017 z 214. pozice. Doposud hrával pouze univerzitní ligu NCAA za University of Notre Dame, ale v dubnu letošního roku podepsal smlouvu s Binghamtonem, kde naskočil do pěti zápasů. Jeho povolání do národního týmu bylo tedy dosti překvapujícím krokem, který však rozhodně nebyl šlápnutím vedle. Hellickson ovšem neměl tak pevné a důležité místo jako Matt Tennyson. Zprvu nastupoval ve třetí obranné dvojici s Clendeningem, poté pár zápasů jako sedmý bek a do zápasu s Itálií ani nenaskočil. Bylo proto příjemným překvapením vidět ho zpět v bojích o medaili. V semifinále a utkání o bronz dokonce naskočil po boku Christiana Wolanina, nejproduktivnějšího amerického beka na šampionátu z Los Angeles Kings, se kterým plnil roli první obranné dvojice. Hellickson tedy rozhodně nebyl jenom hráčem do počtu, na ledě strávil v průměru skoro 16 minut za zápas a svými výkony jen překvapoval. Jeho jediným bodovým zápisem byla gólová přihrávka na branku Clendeninga ve skupinové části proti Kanadě, kde Američani svého soka deklasovali 5:1. 
Statistiky na MS: 9 utkání, 1 bod (0+1)

Dalším nároďákem, který na mistrovství povolal hned dva ďábelské zástupce, bylo Švýcarsko. To se rozhodlo přivézt novopečeného kapitána Nica Hischiera a novopečeného hráče New Jersey, Jonase Siegenthalera. 

Nico Hischier

Od jedničky draftu z roku 2017 se toho na turnaji čekalo opravdu mnoho. Bude vést tabulku bodování na mistrovství? Bude to ten lídr, kterého Švýcarsko potřebuje? Na obě otázky veřejnosti je odpověď ne. Důležité je si přiznat, že Hischier zažil sezónu plnou zranění, absence a obrovského tlaku. Ten se s ním přehoupl dokonce i do Rigy, kde od něj mnoho lidí čekalo podstatně větší bodový přísun. Ve zkušeném týmu sice nedostál role bodového lídra, rozhodně však ukázal, proč je kapitánem týmu v NHL. Hischier nastupoval na přesilovkách, oslabeních a objevoval se v první a druhé lajně. Důsledkem toho je fakt, že byl švýcarským hráčem s největším průměrným časem na ledě za zápas, skoro 19 minut. Ano, strávil na ledě více času, jak kterýkoliv obránce. Co Hischierovi určitě neprospělo bylo časté střídání svých kolegů v lajně. Zprvu začínal v ofenzivním tažení s Meierem a Andrighettem, když se tato lajna neprokázala jako účinná, Andrighetta nahradil Ambühl. Po jednom zápase se složení znovu proházelo a Meiera nahradil Kuraschev. V zápase s Británií zase Ambühla nahradil Herzog jenom proto, aby se k Hischierovi a Kuraschevovi mohl Ambühl zase vrátit. Zní to poměrně složitě, protože to složité je. I proto se Hischier nedokázal plně prosadit, když se vám mění spoluhráči nekonzistentně ze zápasu na zápas, na výkonech se to rozhodně podepíše. I přes tento fakt si mladý kapitán dokázal připsat 6 kanadských bodů za dvě branky a čtyři asistence. Švýcarská jízda byla však zastavena tak rychle, jak počala. Favorizovaní Švýcaři si ve čtvrtfinále nedokázali poradit s černým koněm z Německa a jeli domů dříve, než čekali. Hischier byl trenérským sborem zvolen nejlepším hráčem Švýcarska ve čtvrtfinálovém utkání, o pár momentů si jel pro upomínkový předmět ještě jednou společně s Hoffmanem a Bertschym, protože byl označen i jako jeden ze tří nejlepších hráčů Švýcarska na turnaji.
Statistiky na MS: 8 utkání, 8 bodů (2+6)

Jonas Siegenthaler

Švýcarský bek s thajskými kořeny se na seniorském mistrovství světa ukázal vůbec poprvé v kariéře. Švýcarský trenérský sbor je známý pro své časté střídání obranných dvojic, v několika zápasech na turnaji dokonce naskočilo hned osm beků v jednom utkání. I proto měl třeba Nico Hischier nejvyšší ice-time jako útočník. Důležité tedy je, že každý z osmi či sedmi obránců má rovnocennou šanci se předvést a ukázat. Ani Siegenthaler, stejně jako Hischier, neměl zprvu v týmu stálého kolegu. Poslední zápasy turnaje však odehrál po boku zkušeného Loeffela z Lugana. Siegenthaler měl také po zápasu s Dánskem zdravotní problémy, proti Švédům si ve skupině odpočinul, a když se ukázalo, že to není nic vážného, naskočil proti Slovensku, kteří si zakusili svůj první debakl na turnaji. Siegenthaler byl v obranných úkonech důsledný, v ofenzivě si zase připsal 10 střel a jednu asistenci. Ač Švýcaři v nadstavbě nedošli daleko, pro 24letého obránce byl turnaj jistě přínosný. 
Statistiky na MS: 7 utkání, 1 bod (0+1)

Ze skupiny do čtvrtfinále postoupilo jen tak tak i Slovensko. V jeho řadách odehrál své druhé seniorské mistrovství i mladý Marián Studenič, který si letos zapsal i 8 startů v nejvyšší hokejové lize světa.

Marián Studenič

22letý rodák z Holíče není ve slovenském národním týmu úplný zelenáč. Hned dvakrát se ukázal na mistrovství světa juniorů, v roce 2019 si dokonce zažil debut i na seniorském šampionátu, který se shodou náhod konal v jeho domovině. Dalo by se však říci, že na letošním turnaji byl tak trochu za očekáváním. Svůj jediný bod si zapsal hned prvním utkání proti Bělorusku, dále prázdno. Je sice pravdou, že gólových šancí si vytvořil dostatek, nastřelená tyč či správně netrefený puk však zůstane pouze nastřelenou tyčí či správně netrefeným pukem. Bohužel, letos měl prostě smůlu. Studenič se ukazoval i na přesilových hrách, často však měnil své spoluhráče v lajně. Za turnaj si vyzkoušel hrát po boku Romana, Faško-Rudáše, Kelemena, Krištofa, Pospíšila, Lantošiho a Slafkovského. Možná i tyto časté proměny v lajnách zapříčinily, že se Studenič vlastně celý turnaj hledal, aniž by se našel. 
Statistiky na MS: 8 utkání, 1 bod (0+1)

Letošního turnaje se po tříleté odmlce účastnilo i Bělorusko, které po výhře nad Švédskem a prodloužení s Českem společně s mladým kapitánem mířilo k výšinám. Tým sice k výšinám nakonec nedojel, kapitán Šarangovič však předváděl skvělé výkony.

Jegor Šarangovič

My, kdo jsme nováčka v červenočerném dresu sledovali celý rok, jsme věděli, že se na turnaji předvede. Že ale bude až takovým tahounem svého družstva nečekal nikdo. Celý běloruský tým se jednoduše řečeno točil okolo jejich kapitána. Šarangovič byl všude, kde byl potřeba. Hrál přesilovky, oslabení a po obránci Nicku Bailenovi byl nejvytěžovanějším hráčem svého celku. Vstřelil gól jak proti Slovensku, tak i Česku. Dále přidal ještě jednu asistenci. Z bodového hlediska to není moc, je však třeba počítat s tím, že běloruský nároďák patřil k produktivně nejhorším na turnaji. Dokonce i Itálie vsítila více branek, jak Bělorusko. Ač Bělorusové skončili jako poslední v tabulce skupiny A, Jegor Šarangovič se neskutečně ukázal. Šanci stát se kapitánem národního týmu v tak mladém věku nedostane jen tak někdo. Mladý útočník se ji chopil a díky svým výkonům byl právem označen jako jeden ze tří nejlepších hráčů běloruského týmu na turnaji. 
Statistiky na MS: 7 utkání, 3 body (2+1)

Turnaje se měl účastnit i Kevin Bahl, který musel na poslední chvíli kvůli zranění svůj přílet do Rigy zrušit. Nebýt toho, mohli by i Ďáblové mít svého zástupce se zlatou medailí na krku.

Co se týče celkového shrnutí, každý z řad New Jersey Devils se na turnaji ukázal. Někdo více, někdo méně. Důležité však je, že celkově 6 hráčů získalo neskutečně cenné zkušenosti, které jim už nikdo nesebere. Doufejme, že je dokážou přetavit ve svůj prospěch do příští sezóny, která je už za rohem! 

Čtěte také

Subban je ve finální nominaci na King Clancy Memorial Trophy

Jde o ocenění, které dostane muž, jenž nejlépe ilustruje vůdčí vlastnosti na ledě i mimo něj a kdo významně přispěl humanitární pomoci ve své komunitě. Mimo Subbana byl nominován brankář Nashvillu Pekka Rinne či bývalý hráč Devils Kurtis Gabriel.